„Otravy houbami jsou každoroční folklór. A netýkají se jen podzimu, i když v tomto období jich bývá nejvíce,“ uvedl lékař Interního oddělení Nemocnice Písek Miroslav Kodým.
V písecké nemocnici letos přijali už dva pacienty se závažnou otravou muchomůrkou tygrovanou, která se v našich lesích vyskytuje od léta do konce podzimu, a lze ji snadno zaměnit s jedlou muchomůrkou růžovkou. Obě houby mají společnou většinu znaků, stejně tak i místa a čas výskytu, a mnohdy rostou v těsné blízkosti. Muchomůrkou tygrovanou se tak poměrně často otráví i celkem zkušení houbaři.
„Otrava muchomůrkou tygrovanou je spojena se zmateností, zrudnutím, bušením srdce, zvracením, halucinacemi, až ztrátou vědomí, ale smrtelná je spíše ojediněle. Minulý a předminulý rok jsme v nemocnici řešili mnoho případů otravy touto houbou, zřejmě kvůli jejich zvýšenému růstu. Se smrtícím případem otravy muchomůrkou tygrovanou jsem se ale po dobu mé praxe v nemocnici nesetkal. Obecně veřejnosti doporučuji růžovky, lidově masáky, nesbírat,“ řekl Miroslav Kodým.
Protože Češi jsou národem houbařů a mnohdy sbírají i kousky, které dostatečně dobře neznají, podle lékaře lze očekávat i další případy otravy. „Poměrně časté bývají mírné otravy, které jsou téměř nezpozorovatelné, přičemž se projevují nevolností nebo krátkodobým průjmem. Doporučuji příznaky nepodceňovat, při podezření na otravu vyhledat lékařskou pomoc a vzít s sebou zbytky hub, vzorek připraveného pokrmu, případně i zvratky nebo stolici,“ upozorňuje lékař.
Houbaře zároveň nabádá k ostražitosti: „V okolí Písku se teď hojně vyskytuje muchomůrka zelená – naše nejjedovatější houba. U ní musí být léčba zahájena do dvanácti hodin od požití, jinak dochází k prakticky nevratnému postižení jater a často k jejich úplnému selhání. Minulý rok jsme v nemocnici měli ženu, otrávenou muchomůrkou zelenou. Šlo o komplikovaný případ – žena byla cizinka, nemluvila česky a bylo obtížné se s ní jakkoli domluvit. Navzdory komplikovanému průběhu žena přežila, nutná však byla následná transplantace jater,“ dodal Miroslav Kodým.